Welcome on website twincestlove.blog.cz, here can you find so many things about TWINCEST and TH, all right. Love, smile und support Bill & Tom! Your ♥Nuggie♥

Grainles

8. července 2007 v 20:18 | Nuggie |  FF 15+ (jednodílné)
Tak tahle ffka se mi vážně moc líbí, proto jsem ji sem hodila...:) Zdroj dole↓
------------------------------------------------------
Bill vyšel z koupelny, od hlavy až k patě zahalen do huňaté, modré osušky. Jak capal k pohovce, zůstávaly za ním mokré ťapky i potůčky vody. S tím si však Bill hlavu nelámal. Schoulil se na pohovku, natáhnul se pro časopis. Jakmile ho trochu posunul stranou, objevil pod ním zbytek čokoládových sušenek, které si z hotelové kuchyně poručil Tom a nasysloval si je všude po pokoji tak, aby je Bill nenašel. Čokoládové, francouzské oplatky byly specialitou hotelu a každý z hostů měl nárok dostat je na snídani. Jenomže Tom si jich potajmu nechával z kuchyně přinášet desítky…
Bill se zabodl očima do textu o nabídce dovolené v Turkmenistánu a přitom nahlodal první oplatku. Ubýval text, keksy mizely, takže za chvíli sahal po prázdném obalu. Vztekle jej zmuchlal do kuličky a vtěsnal mezi sedačku a polštářek právě včas, když se rozrazily dveře a do pokoje vešel Tom. Projednával s Davidem něco moc důležitého, protože měl náladu na varu slunce.
Rozjařeně si přisednul vedle Billa a očima z něj doslova serval osušku:
,, Bille?", zkusil to opatrně.
Bill polekaně spolknul poslední sousto sušenky: ,,Ano?"
Tom se naklonil a chtěl bratrovi sebrat časopis:
,,Číst si můžeš potom, teď tu máš mě…", nevinně zamrkal očima.
Bill dál nerušeně četl, nedbajíc toho, že Tom mu nenápadně otočil stránku na rubriku domácího léčení bylinami.
,, Tome, dnes ne, čekám důležitý hovor…" odvětil.
Tom si uraženě odsednul. Trucoval. Tak moc se na dnešní večer těšil. Bill ležel ve vaně naložen dobrou hodinu a moc hezky voněl po mandlovém mléku. To aroma v Tomovi vyvolávalo nesnesitelné choutky.Věděl, že náladu mu dokáže spravit snad jen pojídání něčeho sladkého. Na jistotu sáhnul ke stolku, ale po keksech ani stopy. Vzápětí se otočil na Billa. V mysli bratrovi omotal osušku kolem krku a pevně utáhnul.
,, Bille, to byl můj poslední balíček!"
Bill nechápavě protočil oči: ,, Co?"
,, Kde jsou ty oplatky?!", zapištěl hystericky Tom a málem převrátil stolek, jak nahlížel do změti neidentifikovatelného bince.
,, Nevím…", Bill se v klidu prokousával článkem s příhodným názvem : ,,Milenecké vztahy bez lhaní", když Tom seskočil z pohovky, tiše se k Billovi přikradl zezadu a naklonil hlavu tak, aby ho sledoval vzhůru nohama:
,,Ptám se podruhé a naposledy, ty jsi je snědl, že jo?!"
Bill odvrátil oči od textu, sroloval časopis a lehce plácnul Toma přes čelo:
,,Nezavazuj tady, trpajzlíku, čekám ten telefon…"
To byla poslední kapka.
Tom na Billa bez většího rozběhu skočil, povalil ho na pohovku a konečně serval osušku, co mu bránila v rozhledu. Celým tělem bratra slisoval do otomanu.
,,Tak ty nevíš kde jsou, jo? Tak já ti to povím!", polechtal Billa po břiše.
Bill se ošil jako nevinná školačka:
,,Nech toho, Tome…To strašně lech…lech…lechtá…", výskal.
Smáli se oba a navzájem snažili co nejvíc šimrat toho druhého na těch nejcitlivějších místech.
Po chvilce vzájemného pošťuchování se uklidnili. Bill s sebou přestal mrskat, Tom povolil stisk. Položil si dlaně kolem bratrovy hlavy, neodolal a něžně Billa políbil.
Bill naučeně pootevřel rty a nechal bratra, aby jej svým jazykem vyzval k vášnivému ústního fotbalu.
To však neměl dělat.
Tom se od bratra naoko rozhořčeně odtrhl:
,,Já jsem říkal, že jsi mi je snědl…"
Posmutněl, psíma očima se díval na brášku, maximálně roztouženého.
Bill položil ruce na Tomova ramena a stáhl si jej pod sebe. Lehce se na něj vyhoupl a než se dostatečně uvelebil na Tomově napnutém klíně, smyslně dlaněmi zajížděl pod jeho tričko. Zaklonil hlavu a z úst se mu draly nekontrolovatelné steny. Moc dobře cítil na svém těle bratrovo vzrušení to jej burcovalo k tomu, aby se o něj svým podbřiškem rytmicky třel. Tom vydechl a položil dlaně na Billovy boky. Udával tempo. Oproti něžným ručkám, co jej hladily, byly ty jeho poněkud humpolácké, ale za to citlivé a zručné, za což vděčil kytaře.
Jemně se dotýkal Billa na zádech a vychutnával si každý milimetr vášnivého pohybu.
Bill začal prsty zdolávat pásek Tomových kalhot, nepřestával přitom kmitat boky.
,,Já ti ty sušenky vynahradím…", šeptal.
Tom něco slastně zamručel a naprosto se uvolnil. Na tohle čekal celý dlouhý den.
Bill z něj šnečí rychlostí stáhl kalhoty a než i spodní prádlo, tvářemi, rozpálenými od předchozí lechtačky, se žádostivě otřel o bratrova stehna, které Tom nedokázal udržet v klidu. Zplihlé vlasy po koupeli vytvářely unikátní, dráždící efekt a Bill maximálně sklonil hlavu do bratrova klína, aby se jej konečky vlasů dotýkal. Tom se smyslně prohnul v zádech a prsty zajel bratrovi do mokrých vlasů:
,, Bille, ty jsi zlatíčko…", zašveholil.
Bill se v duchu usmál. Miloval, když ho bratr oslovoval zdrobnělinami. Co jej však dostávalo na kolena byl pocit, že jeho počínání se Tomovi líbí.
Postupoval pomalu. Nejprve jazykem bloudil všude možně po těle. Položil se na bratra a párkrát mu do ucha zavzdychal, což na Toma mělo opojný vliv:
,,Miluju, když se projevuješ…"
Špičkou jazyka si vyryl cestičku zpět na Tomovo chvějící se bříško.
Chvilku počkal než se naplno ústy oddal bratrově klínu. Rozžhavenou kuličkou v jazyku ho dráždil tak mocně, až se pohovka na útlých nožkách vrzavě otřásala.
,, Ach, Bille, já chci víc…", Tom si rukama pevně tlačil Billovu hlavu blíž k tělu a nedbal na částečně přidušené vzdechy, které značily, že Bill má pravděpodobně nedostatek kyslíku.
Z posledních sil k Tomovi očima vzhlédl a jemně, přesto silně, stiskl zuby.
Tom okamžitě zmírnil úpěnlivou snahu bratra zadusit. Jeho dech se zrychlil, výkřiky prodloužily. Věděl, že dlouho přemíře vzrušení, jenž mu lomcovalo každou žilkou těla, nedokáže čelit. Vztáhl ruku a laskal své dvojče po krku.
Bill zvedl hlavu, aby se nadechl, když zazvonil telefon.
,, Ignoruj to…To bude Andreas…", zašeptal a rty vyměnil za ruce.
Tom však zavrtěl hlavou a s drobným usykáváním se natáhnul pro sluchátko.
,, Ahoj Andresi, tady Tom…Se svým nemravným bratrem mezi stehny…Mám mu něco vyřídit, až skončí?"
Bill šokovaně zvednul hlavu, zkameněl v půlce pohybu. S pootevřenými ústy zíral na Toma, svíjejícího se v záchvatu smíchu. Andreas o jejich vztahu sice věděl, ale takovýhle pozdrav nemusel vstřebat.
Na druhé straně hovoru bylo pár minut ticha, než se slabým hláskem ozvalo:
,, Dobrý den, Tady recepční služba. Jenom jsme Vám pane Kaulitz chtěli připomenout, že máte na recepci další balíček z kuchyně, tak až budete mít čas, vyzvedněte si ho…"
by: Syhrael (twincest.blog.cz)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Susy Susy | Web | 9. července 2007 v 14:05 | Reagovat

bože..ja taketo FFky milujem..hehe....hlavne tie konce si naj.! normalne mi teraz od smiechu vyšli aj slzy..ahhaha

2 billova fanynka billova fanynka | 1. července 2008 v 13:10 | Reagovat

ten konec se fakt povedl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama